sobota 25. června 2011

Je Deckard replikant? Analýza fanouškovských interpretací snové sekvence s jednorožcem a závěrečné scény s origami jednorožcem ve filmu Blade Runner.

Úvod

Ve své práci bych se chtěl prozkoumat kolektivní inteligenci, která funguje ve fandomu obklopujícím film Blade Runner , konkrétně bych se chtěl zaměřit na fanouškovskou interpretaci snové sekvence s jednorožcem a také scény s origami jednorožce na konci filmu, a také na vliv těchto scén na celou fandomovou komunitu. Jak fanoušci vnímají a interpretují tyto scény? Existuje v komunitě fanoušků nějaký rozkol, který by byl přímo spojený s výkladem těchto scén? Vytvářejí fanoušci filmu nějaké vlastní narativy inspirované významem scény s jednorožcem? A jak komunita fanoušků reagovala na prohlášení režiséra Ridleyho Scotta (viz níže) o významu této scény?

Budu prohledávat 3 mnou zvolená fanouškovská fóra (vybral jsem jednoduše ty, na kterých se podle mě řešila otázka významu jednorožce nejvíce) a hledat různé interpretace těchto scén a jejich dopad na vyznění filmu a utváření fandomu.


1. Něco málo o samotném filmu

Blade Runner je film natočený Ridleym Scottem podle literární předlohy Sní androidi o elektrických ovečkách? významného spisovatele sci-fi Philipa K. Dicka v roce 1982. Divákovi předkládá vizi dystopické budoucnosti, ve které lidstvo dokáže vyrábět androidy rozpoznatelné od skutečných lidí pouze pomocí složitých testů. Tito androidi (ve filmu nazývaní replikanti) mají vlastní osobnost a dokonce si ani nemusí uvědomovat, že jsou androidy. Androidům není dovolen pobyt na zemi a pro androida, který by se pokusil porušit toto nařízení je připraven „odchod do důchodu“ (zabití replikanta je označováno slůvkem „retirement“) rukou člena úderného komanda Blade Runner.

Hlavní postavou filmu je Rick Deckard, člen komanda Blade Runner, kterému je přidělen případ několika obzvláště nebezpečných replikantů, kteří pronikli na zemi a snaží se přijít na to jako obejít svou slabinu, kterou je doba života omezená na pouhé 4 roky. Deckard se při vyšetřování tohoto případu seznámí s replikantkou jménem Rachel, sblíží se s ní a začíná pochybovat o správnosti svého poslání.

2. Zdroje fanouškovských úvah

Dalo by říci, že zdrojem fanouškovských úvah je jednoduše film Blade Runner, situace kolem filmu je ovšem složitější. Dosud totiž existuje 7 verzí tohoto filmu a každá tato verze obsahuje trochu jiné prvky, záběry a tak podobně.

2.1. Snová sekvence s jednorožcem

Rick Deckard sedí opilý u piana a najednou začne snít (úvahami o tom, zda sní nebo si pouze něco představuje, se zabývá například fanoušek Roman Stadtler - viz níže) o jakémsi jednorožci, který běží lesem. Celá snová sekvence s jednorožcem je ve verzi Final Cut dlouhá přibližně 19 vteřin.
Snová sekvence s jednorožcem se poprvé objevila ve verzi Director’s Cut z roku 1992 a její snad konečná podoba se objevila ve verzi Final Cut z roku 2007. Ve verzi Final Cut je snová sekvence přerušována záběry na Deckardův obličej, které ve verzi z roku 1992 chybí. Zajímavé je, že tyto záběry na Deckardův obličej ukazují, že má otevřené oči. Symbol jednorožce se objevil již v první verzi filmu, nicméně v kombinaci se snovou sekvencí dává fanouškům prostor pro další interpretace.

Henry Jenkins se ve své knize Convergence Culture o snové scéně s jednorožcem zmiňuje takto: „Neil Young mluví o „doplňkovém obsahu.“ Uvádí příklad verze Director’s cut filmu Blade Runner, kde přidání malé části zobrazující Deckarda objevujícího origami jednorožce vábilo diváka k otázce, jestli může být Deckard replikant: „Změní to kompletně vaše vnímání filmu, vaše vnímání konce filmu…““

2.2. Scéna s origami jednorožcem v závěru filmu

Na samém závěru filmu vychází Deckard s Rachel z jeho bytu a Rachel málem šlápne na origami jednorožce, který leží na zemi před dveřmi Deckardova bytu. Deckard jednorožce zvedne a chvíli si ho prohlíží v dlani. Jeho pohled na jednorožce doprovází voiceover Gaffa, který opakuje jeho slova z předcházející scény filmu: „Škoda, že nebude žít. Ale kdo vlastně žije?“ Deckard pak origami zmačká v dlani a odchází za Rachle do výtahu, následují závěrečné titulky. Tato scéna mohla působit v původní verzi filmu dosti matoucím dojmem, až s příchodem Director’s cut verze si jí diváci filmu mohli zasadit do kontextu.

3. Analýza fanouškovských fór zabývajících se scénou s jednorožcem

Existuje mnoho fanouškovských fór na, kterých se otázka Deckardova replikanství řeší dodnes. Ano, uběhlo téměř 30 let od doby, kdy první verze Blade Runneru vstoupila do kin, také téměř 30 let od doby, kdy zemřel autor knižní předlohy Philip K. Dick a stále existují nadšenci, kteří řeší to, zda byla hlavní postava snímku replikant nebo ne.

Já jsem pro potřeby této práce zpracoval fanouškovské názory uveřejněné na fórech webů Bladezone , Mubi a Science Fiction Fantasy Chronicles. Není samozřejmě možné na tomto rozsahu citovat každý příspěvek, který se nějakým způsobem týká mnou zvoleného tématu, proto vypíši jen ty nejčastěji zmiňované názory na význam těchto scén, případně názory, které se nějakým způsobem liší o ostatních nebo přinášejí zajímavý náhled na tuto problematiku.

Názory na význam této scény si můžeme pro naše potřeby dosti hrubě rozdělit do dvou proudů:
1. Tato scéna potvrzuje, že je Deckard replikant.
2. Jednorožec je pouhým odkazem na replikantku Rachel, případně jiné vysvětlení.

3.1. Tato scéna potvrzuje, že je Deckard replikant.

Například fanoušek s nickem nedergras se na foru SFF Chronicles vyjádřil k jednorožci takto: „Snová sekvence s jednorožcem představuje to, že je Deckard skutečně replikant, ačkoli to, proč by Tyrell zahrnul vzpomínku na jednorožce do replikantovy paměti, je pro mě nepochopitelné, ale Deckard a Rachel jsou vlastně pouze experimenty.“
Jak se ovšem ke scéně s jednorožcem staví příznivci Deckardova lidství?

3.2. Jednorožec je pouhým odkazem na replikantku Rachel.

Fanoušci obhajující verzi Deckardova lidství jsou tak trochu nuceni k promyšlené konstrukci svých vyjádření, příznivci verze Deckardova replikantství mají jednu nespornou výhodu a tou je vyjádření režiséra, který jim dává zapravdu (viz níže).

Fanoušek Roman Stadtler přináší úplně jiný pohled na věc a na serveru MUBI se vyjadřuje pro Deckardovo lidství: „Nemyslím si, že by představa jednorožce automaticky poukazovala na sdílené implantované vzpomínky, o kterých by Gaff věděl. Obrázek jednorožce je poprvé vidět na náhrdelníku (nebo nějaké tretce), který má Rachel. Deckard se do ní „zamilovává“ ve chvíli kdy sní s otevřenýma očima (jeho oči jsou široce otevřené ve verzi Final Cut) o jednorožci Ve chvíli, kdy Deckard sní s otevřenýma očima (jeho oči jsou ve verzi Final Cut široce otevřené) se do ní zamilovává, ale brání se tomu a pravděpodobně cítí vinnu a je tímto citem zmatem. Jeho úkolem je „posílat do důchodu“ její druh. Je to neprofesionální, neetické (v jeho kulturním kontextu) a bolestivé pro chladného uzavřeného muže, kterým je. Takže přijel Rachelin amulet s jednorožcem jako symbol samotné Rachel.“ Stadtlerovův názor na scénu s jednorožcem je vlastně jeden z nejzajímavějších, na který jsem v průběhu svého pročítání fór narazil. Jeho interpretace snové sekvence jako možného denního snění nebo představy je podle mě relativně logicky vystavěný.

Stadtler pokračuje, „Jak je možné, že Gaff zná symbolismus jednorožce? Možná viděl Rachelin náhrdelník. Libí se mi představa, že Gaff přivedl Rachel do Deckardova bytu, viděl její šperk a nechal zde ji i origami figurku jako způsob jako Deckardovi říci, aby si užil čas, který Rachel ještě zbývá a to, že je Blade Runneři nebudou pronásledovat… To je důvod, proč Deckard přikývne a lehce se usměje poté, co sebral jednorožce. Pochybuji, že by toto byla jeho reakce, kdyby si náhle uvědomil, že je replikantem.“

Myslím, že se zde ještě hodí uvést, že v anketě na serveru BladeZone hlasovala více než polovina (57%) všech hlasujících pro možnost „preferuji Deckarda jako člověka“

4. Reakce na vyjádření Ridleyho Scotta k tématu

V dokumentu BBC s názvem On the Edge of 'Blade Runner' z roku 2000 Ridley Scott prohlásil: „Je to replikant“ ( he‘s a replicant) . Nezůstal ovšem pouze u tohoto vyjádření a v roce 2007 v dokumentu, který doplňuje speciální edici Blade Runner prohlásil: „Pokud to nechápete, musíte být hlupák.“ Dalo by se čekat, že vyjádření samotného režiséra filmu k řešené otázce případné debaty ukončí, není tomu ovšem tak. Fanoušci filmu vnímají otevřenost filmu jako možnost vlastní interpretace a nechtějí se této možnosti vzdát.

Na fóru přidruženému k filmovému serveru Mubi píše ve stejném vláknu jako již citovaný Roman Stadtler fanoušek s nickem Troper: „Nemám pocit, že by Ridley Scott měl nějak nějakou moc nad fakty v příběhu. Prostě jen režíroval film. Člověk, kterého jsme se mohli zeptat, byl Philip K. Dick, ale je mrtvý, takže nemůžeme. Jen si myslím, že je lepší aby se každý rozhodnul sám, než aby přijal to, co označuje režisér adaptace za pravdivé.“

Hned v následujícím příspěvku mu oponuje fanoušek s nickem Strawdawg: „Ano má. Nemluvíme tu o knize, ale o filmu. Philip K. Dick napsal knihu, ne scénář. Jde zde o dva různé příběhy. Hampton Fancher a David Peoples napsali scénář a Ridley Scott ho natočil. Nevím, kdo vložil scénu se snovým jednorožcem, ale byl to člověk, který tím rozhodl, že Deckard byl replikant.“

5. Význam jednorožce ve filmu jako zdroj fanouškovské tvorby

Scéna s jednorožcem film otevírá novým interpretacím. Dolovuje každému fanouškovi aby si prázdné místo ve scénáři nějakým způsobem zaplnil. Fanoušci se pokouší zaplňovat prázdná místa scénáře vlastními nápady formou fan fiction. Mnoho z těchto prací najdeme například na serveru FanFiction nebo na samotných fanouškovských fórech.

Povídek, ve kterých by se vyskytoval symbol jednorožce, bohužel nenajdeme příliš mnoho. Obecně se nedá říci, že by existoval nějaký velký počet povídek s tématikou Blade Runner. Na webu FanFiction se jich k dnešnímu dni nachází 37. Pro srovnání, v databázi povídek zpracovávající žánrově spřízněný film Matrix na stejném serveru najdeme 3137 vstupů.

Jedním z mála děl, ve kterém se symbol jednorožce objevuje je prequel k filmu s názvem Blade Runner Blues. V tomto příběhu se Deckard podrobuje testu, kterým by se mělo prokázat, zda je replikant nebo člověk. Postava Holdena mu vypráví o jednorožci: „Holden vzhlédl a pokračoval. „Vaše syntetické zvíře se porouchalo a je nutné dát ho do servisu. Když je v servisu, zdá se vám se o tom, že se vaše žena stane hadem v lese. Divoký jednorožec běží houštím a dupe na ní.““

Závěr

Snažil jsem se ve své práci nějakým způsobem zmapovat převládající názory uvnitř fandomu Blade Runner, týkající se scén s jednorožcem a jejich významu. Fandom Blade Runner je ovšem natolik nesourodý a existuje tolik různých názorů a interpretací, že jsem zde dokázal zmínit pouze ty nejznámější. Přesto můžeme vidět, že se fandom rozbory a úvahami na téma replikantnosti i přes vyjádření režiséra filmu stále zabývá. Také je důležité všimnout si toho, na co poukazoval Neil Young v jednom z citátů v této práci, jediná 19 sekundová scéna, může být střípkem, který může dokonale zapadnout do celé skládačky a naprosto převrátit naše vnímání filmu.

Co považuji za zvláštní je poměrně slabá komunita lidí, kteří by se zabývali psaním fanfiction o Blade Runneru. Zřejmě je to dané tím, že Blade Runner je již starší film a také tím, že díky své nejasnosti je to film jen pro úzkou skupinu diváků.

Zdroje a poznámky:

1. Blade Runner (Blade Runner, Ridley Scott, 1982)
2. Druh japonského umění vytvářeného skládáním papíru.
3. Termín Blade Runner nevychází ze samotné knihy Philipa K. Dicka, ale z nezfilmovaného scénáře Blade Runner, který podle novely The Bladerunner Alana E. Nourse napsal William S. Burroughs.
„Scénárista Hampton Fancher objevil název v nezfilmovaném scénáři (o pašerácích lékařských zásob) od legendárního Williama S. Burroughse. Název byl osvojen pro film jednoduše proto, že se Fancherovi a Scottovi líbilo, jak zní.“ (BOOKER, M. Keith . Alternate Americas : Science Fiction Film and American Culture. 1. [s.l.] : Praeger Publishers Inc, 2006. 296 s. ISBN 978-0275983956.)
4. Blade Runner (Blade Runner, Ridley Scott, 1982)
5. Versions of Blade Runner. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 3. 12. 2007, last modified on 8. 1. 2011 [cit. 2011-01-16]. Dostupné z WWW: .
6. tamtéž
7. JENKINS, Henry. Convergence Culture : Where Old and New Media Collide . [s.l.] : NYU Press, 2006. 336 s.
8. Blade Runner (Blade Runner, Ridley Scott, 1982)
9. Philip K. Dick zemřel 18. 2. 1982, krátce před premiérou Blade Runner ve Spojených státech.
10. www.bladezone.com Návštěvu tohoto serveru ovšem v současné době nedoporučuji, Google jej vyhodnotil jako šiřitele Mallware.
11. http://mubi.com/
12. http://www.sffchronicles.co.uk/
13. Science Fiction Fantasy Chronicles [online]. 19. 3. 2009 [cit. 2011-01-12]. The significance of the Unicorn and the Chess game. Dostupné z WWW: .
14. STADTLER, Roman. Mubi [online]. ? 2009 [cit. 2011-01-13]. Is Deckard a replicant?. Dostupné z WWW: .
15. BladeZone [online]. 12. 6. 2003 [cit. 2011-01-16]. Do you prefer Deckard as a human or as a replicant?. Dostupné z WWW: .
16. On the Edge of 'Blade Runner' (On the Edge of 'Blade Runner', Andrew Abbott, 2000)
17. Blade Runner riddle solved. BBC News [online]. 9. 7. 2000, [cit. 2011-01-15]. Dostupný z WWW: .
18. ROSS, Dalton. Blade Runner: Ultimate Collector's Edition (2007). Entertainment Weekly [online]. 14. 12. 2007, #970, [cit. 2011-01-16]. Dostupný z WWW: .
19. Mubi [online]. ?2010 [cit. 2011-01-15]. Is Deckard a replicant?. Dostupné z WWW: .
20. tamtéž
21. http://www.fanfiction.net
22. JONES, Ward . River City Fanboys [online]. 20. 3. 2009 [cit. 2011-01-15]. "Blade Runner Blues" - (Blade Runner Prequel Fan Fiction). Dostupné z WWW: .

3 komentáře:

  1. Mohu-li, měl bych pár dotazů. Všechny spolu souvisí, ale pro lepší orientaci jsem je rozdělil.

    1) Pro jaký předmět byla tato práce psána a o jaký druh práce jde (referát, seminární práce atd.)?

    2)Pokud jsem dobře pochopil, smysl práce je pouze v předložení sumarizace základních myšlenek fanouškovských interpretací a pár dalších drobností. Je plánováno i nějaké rozšíření konceptu? V práci postrádám myšlenku, cíl a jejich rozvedení. Otázky navržené v úvodu jsou odbyty banální "odpovědí", kterou může získat prakticky kdokoliv. Jakékoliv rozvedení chybí. Práce klouže po povrchu, do hloubky se nejde. S čímž souvisí:

    3) Jaký je smysl té práce? Je to pouze podklad pro budoucí studii? Nebo jde jen a pouze o informativní článek?

    Těmi otázkami nechci nějak rýpat, nebo se navážet do autora, jenom mne to zajímá. Ta práce mi přijde v podstatě bezobsažná, jako informativní článek do nějakého časopisu či něco podobného, i když je to, u takovéhoto tématu, poměrně škoda.

    OdpovědětVymazat
  2. No ono je to s touhle prací poměrně jednoduchý :) Potřeboval jsem asi tak za 3 hodiny něco napsat a taky jsem to napsal. Jsem si vědom toho, že jde v podstatě o bezobsažný mlácení slámy. Každopádně jsem na sebe hrdej, že jsem to stihl napsat :)
    Jednou to třeba i rozvedu a udělám z toho něco plnohodnotnýho. Díky za reakci :)

    OdpovědětVymazat
  3. Já si říkal, že to bude něco takového :)

    OdpovědětVymazat